 |
Rozhovor (2) |
 |
   | ||||||||||||
 |
Rozhovor se Zuzanou Vlčkovou
Pomocí rozhovorů se snažíme dozvědět o "zpovídaném" něco víc, než jen to, co je zřejmé na první pohled. Usnadněte nám to tedy... Jak byste charakterizovala sama sebe? Myslím si, že jsem v podstatě docela veselý člověk...a optimista. Také se snažím být objektivní a vstřícná, ale ne vždy se mi to stoprocentně daří. Kromě vašeho sympatického úsměvu si člověk i při prvním setkání s Vámi všimne smyslu pro estetičnost patrného z Vašeho stylu oblékání. Byla jste uměním a krásnem ovlivněna odmalička? Dá se říci, že ano. Přestože nikdo v rodině nebyl umělec, nebo něco podobného, rodiče mě v mých výtvarných sklonech podporovali. Můj tatínek dokonce doufal, že ze mě bude mít umělkyni ! (smích) Snad všichni Vás znají jako profesorku výtvarné výchovy. Málokdo však ví, že Vašimi dalšími obory jsou angličtina a ruština. Proč vlastně na naší škole nevyučujete také tyto cizí jazyky? Abych byla upřímná, jazyky mohu učit v podstatě kdekoliv. Tím mám na mysli, že není problém například sehnat zájemce o soukromou výuku angličtiny. Výtvarnou výchovu však mohu učit jenom tady, a protože mě to velice baví, věnuji se hlavně jí. Když na Vás začne útočit špatná nálada, deprese nebo pocit, že je to všechno " na nic", máte nějaký osvědčený způsob, jak s tím bojovat? Nebo se Vás snad tyto stavy vůbec netýkají?
Jste jedna z těch, kdo se snaží dělat pro studenty něco víc (zajímavé přednášky, výstavy...) Díky Vám dokonce došlo i ke spolupráci naší školy s "Korálkem". Jak jste se ke "Korálku" dostala? Ke "Korálku" vedly cesty dvě a obě souvisí s mými kamarádkami. Jedna z nich totiž v "Korálku" pracuje a druhá má postižené dítě. Kromě toho všeho, o čem jsme tady už hovořili, Vám bezesporu patří velký dík za "lidštější tvář gymplu". Mně osobně se třeba hrozně líbí ty zvláštní výtvory ze špejlí, papíru a drátků vznášející se nad schodištěm ve druhém patře. Byl to také jeden z Vašich originálních nápadů, nebo s ním přišel někdo ze studentů? Prvotní impuls přišel vlastně od pana ředitele. Hned po mém nástupu se zmínil o úmyslu "rozjasnit" školu. V téhle budově ovšem musíte brát v potaz nejen její secesní styl, ale také to, že je to chráněná památka. Co se týče oněch výtvorů z papíru a špejlí, inspirovala mě moje kamarádka-sochařka, která jednou hovořila o papíru jako materiálu a s tím související hře světel a stínů.Velká zásluha za konečný výsledek však především patří mnoha studentům ze všech možných tříd, kteří projevili obrovskou fantazii při jejich vytváření. Co byste poradila někomu, kdo rád kreslí, maluje...a uvažuje o tom, že by se tomu chtěl věnovat i v budoucnu? Především by si měl ujasnit, zda tak činí jen pro vlastní potěšení, nebo o tom opravdu vážně uvažuje jako o svém budoucím povolání. Existuje totiž mnoho vysokých i vyšších odborných škol, kde se nadaný jedinec může uplatnit. Je ovšem potřeba pro to něco dělat a pokud možno nečekat s konečným rozhodnutím až do čtvrtého ročníku. Případní zájemci mohou kontaktovat pana prof. Mencla a poradit se s ním o možných alternativách vysokých škol, nebo mě, pokud budou potřebovat pomoc s praktickou přípravou. Také je dobré zúčastnit se nejrůznějších soutěží. Jedna taková právě probíhá. Je ještě něco dalšího, co Vás kromě umění naplňuje pohodou a pocitem spokojenosti. Co Vás zkrátka pohladí po duši? Pohoda v rodině. Když není klid doma, po duši vás jen stěží něco pohladí. Wapiti
|  | ||||||||||
   |
||||||||||||
|
Bohužel týkají, ale snažím se zneškodnit je hned v počátku a to hlavně fyzickou prací. A nebo vařením, což je moje oblíbená činnost.
