Rozhovor

Rozhovor s Marií Kocálovou


Kde se vzala, tu se vzala, začátkem loňského školního roku posílila řady dějepisářů a znalců historie profesorka Marie Kocálová. Co jsem tak zaslechla, mezi studenty je oblíbená, a to jak díky svému přístupu k nám, tak i díky metodě zkoušení. V hodině si udržuje klid velice jednoduchým způsobem - mluví totiž tak nahlas, že Váš soused v lavici nemá šanci zaslechnout to, co mu právě sdělujete, a navíc novou látku vykládá poměrně rychle. To se snaží vykompenzovat občasnou exkurzí, videem či diskusí, ze které se ovšem většinou vyvine pouze dialog.

Dříve jste pracovala ve funkci ředitelky Anglo-americké akademie v Kladně. Nevadí Vám, že jste pouze " řadovou " profesorkou ?

Nevadí, protože jsem se od úřednické práce vrátila k práci se studenty, což je zase jiný typ zaměstnání, a přináší tudíž jiné, viditelné výsledky..

Kdybyste mohla změnit systém výuky - myslím všeobecně - co byste " reformovala " ?

Pokud by to bylo možné, tak bych určitě snížila počet žáků ve třídě. "Snížila bych počet žáků ve třídě..."Znamenalo by to lepší spolupráci mezi kantorem a studenty - to znamená tedy rozhovor, a bylo by i více času na různé disku se a na práci s odborným materiálem.

Udržujete se nějak vědomostně ve formě ?

Ano. Pokud mi zbyde čas, tak čtu odbornou literaturu nebo beletrii související s historií, popřípadě navštěvuji výstavy, studuji dokumentární pořady v televizi , a podobně.

Čím jste chtěla být, když jste byla malá ?

Vzhledem k tomu, že pocházím z učitelské rodiny, toužila jsem se stát učitelkou už od dětství, i když jsem uvažovala o medicíně nebo vůbec o práci ve zdravotnictví.

Jak trávíte Váš volný čas ?

No, hodně mého času zabírá rodina, mám ráda turistiku a četbu.

Myslíte si, že by profesor měl být částečně i dobrým psychologem ?

Určitě. Určitě je to nutně potřeba, proto, aby byl schopen pochopit myšlení studentů a dokázal na něj reagovat, zejména pokud má student nějaké problémy, se kterými se nedokáže sám vyrovnat. V západních zemích je samozřejmostí, že školy mají své vlastní psychoterapeuty, což tady chybí - a to je škoda, protože mladý člověk se v sobě mnohdy nevyzná. Kromě toho by měl být kantor i dobrým hercem." /smích/.

Týna

Předchozí článek / 1. článek / Další článek

Domů