a teď z trochu jiného úhlu pohledu |
Hromadná cesta z městaI když se o nás studentech mezi profesory traduje, že moc nepřemýšlíme, vězte, že tomu tak není! Zrovna nedávno jsem totiž přemýšlel o smysluplnosti hromadných školních akcí. Taky by se to dalo nazvat "výchovná představení" pro zušlechťování "omezených" duší.Ne vždy se však bohulibý záměr těchto kulturních seancí naplní. Jako příklad mluvící za všechno stačí připomenout Fausta v loutkovém zpracování (toho někteří "pamětníci" zhlédli dokonce třikrát !) , či rádoby vtipné představení kladenského divadla Ten, co sežral medvěda.
Najdou se ovšem i zdařilejší pokusy, mezi něž já osobně řadím především představení filmová. Konkrétně mám na mysli to poslední. Ano, vzpomínáte si správně -1.2.2001. Ten den si někteří šťastlivci z jiných ústavů užívali prodloužených pololetních prázdnin, ale my jsme mezi ně bohužel nepatřili. Otráveně jsme tedy i ve čtvrtek dorazili do Jakmile jsme se usalašili v hledišti a na plátně se rozběhl film Cesta z města, podobné myšlenky nás přestaly tížit. Nedokážu posoudit, zda ze zmiňované projekce měli něco i ti nejmladší, ale troufám si tvrdit, že studenstvo vyšších ročníků si film užilo. Mně osobně tedy úsměvné vyprávění o naší uspěchané a na hlavu postavené době nadchlo. Nevím, jestli mě více oslovila podstata příběhu samotného, bezvadní herci nebo kouzelné prostředí nejmenšího evropského městečka Rabštejna nad Střelou.Těžko říct... Takže už to raději nebudu dále rozvádět. Jenom doufám, že takových "výchovných snah" bude v budoucnu pouze přibývat. Wapiti | ||