Fejeton, aneb co mě napadá

	Maturák Maturitní ples - jak honosně to zní! S těmito slovy se mi okamžitě spojí něco krásného, vzrušujícího a zábavného. Dosud jsem však neměla tu možnost se ve svém přesvědčení ujistit. Poptávala jsem se proto kamarádů a známých, kterým se poštěstilo na této události být. Jedni mě utvrdili v tom, že je to něco opravdu nezapomenutelného a úžasného. A jak to bylo s tím letošním maturitním plesem? Když vám někdo řekne: „Stoupáte po schodech a připadáte si jako Popelka, protože upřímně řečeno, střevíčky vám na nohou také příliš nedrží! Při stužkování jen zavíráte oči, aby se vám moc nerozmazalo to, co jste doma tvořili přes deset minut.“- tak to je prostě klasika. Úplně se dokážu vžít do té atmosféry. Když jsem se poptávala dál, zjistila jsem, že: - „Nabídnuté možnosti „propařit“ celý večer jsem se chytl s chutí stejně jako každý jiný. Atmosféra při nastupování a stužkování se jen tak neopakuje!“ jak mi pověděl jeden z přítomných plesu. - Největším zážitkem pro některé byl pořád ještě neprozkoumaný Jakub Zahradník. - Další přítomné zaujali opilí spolužáci, holky a pivo. - To jediné, na čem se valná většina shodla, byli profesoři. Konečně se totiž i ti největší zarputilci přesvědčili, že profesor je člověk z masa a kostí a že se dokáže bavit a usmívat! To byl objev co?? Vesměs jsem se ale nesetkala s nikým, kdo by maturák opravdu zavrhnul. Jedno je ale jisté. Čtvráky v dohledné době nic příjemného nečeká a maturitní ples je jednou z mála oficiálních radostí. Ty další jim není třeba závidět. Ale „musíme tam všichni“. Nezbývá než dodat: Milí čtvráci, zlomte vaz! Hanka Š. III.C

/ 3. článek /