| |
Pocity
Čím víc na Tebe myslím,
tím víc jsem smutnější.
Kvůli Tobě už ani nespím
a noci jsou stále temnější.
Cítím, jak slzy slané,
stékají mi po tváři,
ten pláč jen tak nepřestane
a slunce už tolik nezáří.
Už nevím, jak dál,
když Tvé srdce je chladné.
Teď zbývá jen žal
a radosti žádné.
Proč musím tu být,
když slunce už zhaslo?
Proč nemůžu jít,
když všude je prázdno?
Snad měla bych klid,
být daleko od Tebe.
Teď mám prázdný byt
a nikoho u sebe.
Světlo v mé duši,
to dávno už vyhaslo.
Jen srdce mi buší
a v hlavě mám nejasno.
Zuzka
| |
